Zvukové atributy
Zvukové atributy lze různými způsoby upravovat a dosáhnout tak konkrétního efektu.
Vizualizace zvuku
Zvuky mají měřitelné charakteristiky, z nichž lze vyčíst, jak účinný bude zvuk při vytváření požadovaného efektu. Technika, která tyto charakteristiky znázorňuje, se nazývá vizualizace zvuku. Na grafu představuje osa x jednu charakteristiku (například čas) a osa y druhou (například amplitudu). V některých případech je charakteristika znázorněna pouze na jedné ose.
Tyto pokyny popisují, jak lze zvuk vizualizovat jako funkci času, frekvence (jak vysoko či hluboko zvuk zní) nebo témbru (charakteru zvuku).
Čas
Pro znázornění zvuku jako funkce času zobrazte čas na ose x a amplitudu na ose y. Takový graf zachycuje tvar zvuku v průběhu času, díky čemuž je patrná ostrost (nebo měkkost) jeho vrcholů.
Frekvence
Zvuk jako funkci frekvence lze znázornit například tak, že amplitudu vynesete na osu y a frekvenci na osu x. Takový graf ukazuje výšku tónu jednoho zvuku vzhledem k jinému zvuku.
Témbr
Pro znázornění zvuku jako funkce témbru zobrazte amplitudu na ose y a atributy témbru na ose x. Mnoho aspektů témbru lze znázornit vizuálně a na vás je, které z nich zobrazíte.
Témbr
Témbr popisuje kvalitu a charakter zvuku (nezávisle na jeho výšce či hlasitosti).
Typy témbrů
Při zkoumání různých témbrů je třeba zvážit mnoho charakteristik. Jedním z aspektů témbru, který lze stylizovat podle vaší uživatelské zkušenosti, je jas (podíl vysokofrekvenčního zvuku):
- Jasný zvuk obsahuje více vysokofrekvenčních složek, díky čemuž zní výrazněji.
- Tlumený zvuk obsahuje méně vysokofrekvenčních složek, a proto zní jemněji a tišeji, zejména v hlučném prostředí.
Každý typ zvuku se hodí pro jiné kontexty: jasnější témbr působí bohatěji a hravěji, zatímco tlumený působí těžce a vážně.
Při volbě témbru produktu zvažte cílové publikum a kontext, v němž se jednotlivé zvuky přehrávají.
Doporučeno
Nedoporučeno
Doporučeno
Pozor
Tonalita
Tonalita označuje dva typy zvuků:
- Tonální zvuky, které jsou svou povahou hudebnější, včetně melodie, motivu a harmonie
- Atonální zvuky (tzv. neharmonické zvuky), které připomínají každodenní zvuky nebo hluk a neřídí se principy tradiční hudební kompozice
Zvuky lze navrhovat z tonálních i atonálních prvků, přičemž jeden zvuk může obojí kombinovat. Tonální zvuky jsou nejvhodnější pro vyjádření osobnosti, emocí a změn stavu, zatímco atonální zvuky se hodí pro přechody pohybu a pro navození pocitu haptické zpětné vazby.
Tonální zvuky
Jednoduché melodie
Melodie je tonální zvuk tvořený krátkou rytmickou posloupností jednotlivých tónů. Jednoduché a stručné melodie lze v uživatelském rozhraní opakovat, aniž by výrazně rozptylovaly pozornost.
Doporučeno
Pozor
Typické motivy
Motiv je melodie, která se opakováním stává rozpoznatelným vzorcem. Typické motivy mohou rychle a účinně sdělit jednoduché emocionální a informační signály. Často se řídí následujícími schématy:
Atonální zvuky
Atonální zvuky se často hodí pro zvukové efekty, které nejsou melodiemi a navozují pocit haptické zpětné vazby, pohybu nebo skeuomorfismu.
Skeuomorfní zvuk
Skeuomorfní zvuk použijte tehdy, když má interakce silnou asociaci s reálným světem, jako je zvuk závěrky fotoaparátu. Mezi další neharmonické zvuky patří zvuk přejetí při zahození karet nebo zvuk klepnutí spojený s výběrem položky.
Dynamika
V návrhu zvuku se dynamika vztahuje ke změnám hlasitosti či intenzity na mikroúrovni (změny hlasitosti jednoho zvuku) nebo na makroúrovni (změny hlasitosti sady zvuků). Dynamická variace dodává zvukům přirozený a realistický dojem. Dynamické změny mohou zvýraznit klíčové zvukové momenty a vytvořit pocit vývoje v průběhu hudebního vyprávění.
Doporučeno
Pozor
Obálka
Obálka zvuku popisuje změny jeho amplitudy v průběhu času. Skládá se z řady technických složek; jejími dvěma nejzákladnějšími prvky jsou náběh (attack) a pokles (decay) zvuku.
Náběh (attack)
Náběh (attack) označuje rychlost, s jakou zvuk na počátku stoupá k maximální amplitudě.
Pokles (decay)
Pokles (decay) označuje rozsah a rychlost, s jakou amplituda zvuku po náběhu klesá (až k nulové hodnotě). Čím delší je pokles, tím déle a pomaleji zvuk doznívá.
Efekty
Dozvuk (reverb) a delay jsou efekty, které dodávají zvuku pocit prostoru a hloubky. Aby tyto efekty v earconu (zvukové ikoně) nepůsobily příliš výrazně, měly by se používat střídmě.
Čím více dozvuku a delayu zvuk obsahuje, tím mokřejší (wet) zní oproti suchému (dry).
Dozvuk
Dozvuk neboli reverberace je efekt, který zvuku dodává výraznější přítomnost. Při střídmém použití vytváří dozvuk dojem, že zvuk zní v reálném prostředí.
Delay
Stejně jako dozvuk pracuje i delay s ozvěnami původního zvuku, které jsou s ním smíšené, a vytváří tak dekorativní efekt. Delay používejte záměrně a střídmě.